PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY Rokytnice Šanov Hostětín Žítková Lopeník Bojkovice Rudice


















Město Bojkovice
 

Pěší výlet z Bojkovic do Komně

Obec Komňa se svým Památníkem Jana Ámose Komenského je pro turisty bezesporu velmi atraktivním místem. Turisticky méně známé je, že z Bojkovic do Komně je možné se dostat po pěší velmi pohodlné trase, která vede krásnou přírodou.

Popis trasy:
Z vlakové zastávky Bojkovice - město se vydáme směrem na Krhov. Za okrajem města asi 100 m za autobusovou zastávkou se dáme doprava. Tento krátký úsek je jediným stoupáním mezi Bojkovicemi a Komňou. Polní cesta nás zavede k brodu přes potok. Po jeho překonání se dáme hned doprava abychom překonali další potok (přibližně v místě, kde vysoké napětí tento potok přetíná je brod, vpravo od něj je nedaleko lávka) Po překonání tohoto druhého potoka se proti jeho proudu dostaneme kolem 2 rybníčků k chalupě se skleníkem. Tuto stavbu mineme po naší levé straně a pokračujeme po cestě těsně při úpatí svahu. Cesta nás zavede k meandrujícímu potoku, který s určitou opatrností (povrch terénu je zde poměrně svažitý) obejdeme zprava. Při okraji louky se pak dostaneme k silnici Bojkovice - Komňa. Po překonání silnice můžeme pokračovat podél potoka až k okraji obce Komňa.

Zajímavosti:
Před Komňou můžeme porovnávat původní koryto potoka Koménky lemované pestrými břehovými porosty s napřímeným korytem představující ukázku nesmyslných zásahů člověka do přírody Bílých Karpat.

Starý Mlýn s dochovaným technickým zařízením (viz. fotogalerie).
Jeho prohlídku je možné dohodnout v IC Bojkovice

Památník J.A.K.
Prohlídku lze dohodnout s obecním úřadem nebo IC Bojkovice
Základní text, osnova pro prohlídky-Ing. Michal Vaverka:

Sýpka z roku 1774 upravená jako památník k 400. výročí narození
Jana Ámose Komenského

Vítám Vás v Komni a v Památníku Jana Ámose Komenského
S ý p k a
Sýpka, v níž se nacházíme, patřila k rolnickému stavení rodiny Koudelíkových. Reprezentuje typ drobných hospodářských staveb typických pro východní Moravu. Její mohutné kamenné zdi i dubové trámy z roku 1774 překonaly mnohé a byly svědkem mnoha dějů v obci. Tato stavba, jako všechny spížní komory, byla vybudována s fortelností jako malá pevnost, aby obilí, mouka, slanina, uzené maso, sušené ovoce, mléko a smetana, ale i různé nářadí uložené v jejích útrobách zůstaly bezpečné před zkázou a zloději.
((Změny, k nimž došlo na venkově v druhé polovině našeho století, předurčily tuto stavbu ke zkáze a zániku. Tehdejší Městský národní výbor Bojkovice, pod který v letech 1980 - 1990 Komňa patřila usiloval o její likvidaci! Díky Památkovému ústavu v Brně a Referátu kultury okresního úřadu v Uherském Hradišti a hlavně díky místním patriotům však byla sýpka upravena do současného stavu.
Výbor pro přípravu oslav (400. výročí narození J. A. K, který v Komni svoji činnost vyvíjel už od roku 1988) navrhl, aby komora byla využita jako místní památník, v němž je pozornost soustředěna k historii a životu lidu v Komni a k osobnosti Jana Ámose Komenského. Tato snaha byla korunována otevřením sýpky u příležitosti 400. výročí narození Jana Ámose Komenského v roce 1992.))
K o m ň a
V této místnosti se můžete dozvědět vše, co se týká historie Komně. První písemná zmínka o naší obci se datuje už do 13. století, přesněji do roku 1261, a to v souvislosti s opevněným sídlem Zuvačov, jež stávalo na kopci Hrádek nad vesnicí. Toto sídlo bylo zničeno pravděpodobně husitskými vojsky někdy na počátku 15. století. Od 16. století patřila Komňa k zámku Světlov ve vedlejších Bojkovicích.
Nejen dnes, ale i v dávných dobách byla příroda nevyzpytatelná. Svědectví o jejích rozmarech si můžete prohlédnout zde. Například mráz 8. srpna, kobylky, povodně, mor, cholera, ...
Z v y k y
Tady se můžete seznámit se zvyky, které se v Komni stále ještě udržují. Zde je komenský kroj - je trošku chudší, protože tady byl chudý kraj. Už se nenosí, ale při velmi slavnostních příležitostech je ještě k vidění, i když jen na ukázku. V tomto kroji hraje dechová hudba Komňané.
Na Tři krále chodí po obci děti z mateřské školy.
Velmi známý je komenský Fašank. Je to masopustní průvod, jehož hlavními postavami jsou čtyři Skakúni / měli by to být odvedenci /, kteří před každým domem v Komni tančí šavlový tanec. Dalšími postavami jsou policajt, který celý průvod vede, šašci, kteří malují děti, a spousta dalších masek - 50 až 70 masek. S tímto zvykem jsme byli i na Festivalu šavlových tanců v Anglii a v Chorvatsku.
Na Velikonoce, když nezvoní zvony, se tady repe, a v sobotu nejstarší z repáčů pak vyklepávají.
Při odvodech jezdí z Bojkovic opentlený vůz tažený koňmi a 30. dubna se tady ručně staví máj. Při tom se sejde celá dědina.
Š k o l a
Po zavedení povinné školní docházky Marií Terezií (v roce 1774) se od roku 1781 učilo i v Komni. Výuka však probíhala v obecním domku, kde se tísnila asi stovka dětí.
Nová školní budova, která se zachovala dodnes, byla postavena v roce 1855 a byla dvojtřídní. Pro velký počet žáků - kolem 250 - však byla postupně nevyhovující (rozšířena na trojtřídní 1870), a proto se místní školní rada a obecní zastupitelstvo obrátili v roce 1893 na císaře s poníženou žádostí o její přístavbu - zde vidíme její kopii. (( Tato přestavba se uskutečnila v roce 1908 a škola poté byla již pětitřídní.))
((Je vhodné připomenout, že již v roce 1885 zde byl založen Sbor dobrovolných hasičů.))
V y s t ě h o v a l c i
Protože život na vesnici byl těžký, odcházela spousta Komňanů za lepším živobytím do Spojených Států Amerických. Doklady o těchto cestách si můžete prohlédnout v této vitríně.
Z v ě r o k l e š t i č i
Komňa proslula jako centrum dnes již téměř zaniklého řemesla zvěrokleštičského. Zvěrokleštiči nebo spíše miškáři, jak se jim v místním nářečí říká, se zabývali kastrací domácích zvířat. Zvěrokleštiči odcházeli za prací především do ciziny.
Celá staletí, až do konce 2. světové války se z obce rekrutovali adepti tohoto řemesla - například v roce 1900 to bylo 220 obyvatel obce!, (jen menší část obyvatelstva se věnovala polnímu hospodářství.) V roce 1903 byl v Komni jako středisku zvěrokleštičů ustaven Zemský spolek zvěrokleštičů na Moravě. Účelem bylo zavedení pořádku mezi miškáři, řádné vyučení řemesla a složení zkoušky pro vydání živnostenského oprávnění.
Miškáři byli vzdělaní a vážení občané, kteří přinášeli do obce pokrok, kulturu a hlavně peníze. V 50. letech spolek (1948) a téměř i toto řemeslo zaniklo a to hlavně díky rozvoji veterinářství.
Ve vedlejší místnosti si můžeme prohlédnout miškářskou brašnu, jejich nástroje a samozřejmě i nezbytnou hůl.
B u č n í k
Ve vedlejší místnosti jsou také vystaveny minerály, které byli nalezeny v kamenolomu Bučník, kde se těžil hlavně andezit. Ovšem celkově se zde nalezlo 62 minerálů. Asi nejvzácnějším je porcelanit (jinak zvaný moravský mechovec), který se používá na výrobu šperků. Bučník je jediným z mála nalezišť tohoto minerálu v Evropě. Je zde vystaven jak v surovém tak i broušeném stavu.
J a n Á m o s K o m e n s k ý
V horní místnosti se dozvíte něco o osobnosti Jana Ámose Komenského a jeho vztahu ke Komni.
28. března 1592 se s největší pravděpodobností v Komni na novosvětlovském panství narodil pozdější evangelický teolog, filozof, teoretik pedagogiky, všestranný vzdělanec, spisovatel a poslední biskup jednoty bratrské Jan Ámos Komenský. ( Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu. )
Děd Komenského Jan Segeš zastával v Komni od roku 1531 úřad fojta. Oba rodiče Komenského pocházeli z Komně. Rod Segešů je zde vypsán. Všichni významní současníci Komenského považovali za jeho rodiště Komňu. Například Tomáš Pešina z Čechorodu, Bohuslav Balbín, Jan Jiří Středovský, Mikuláš Drabík a jiní. Některé z jejich prací a prácí jiných historiků, kteří udávají Komňu jako Komenského rodiště jsou nahoře vystaveny v rohu.
Od roku 1613 byli majiteli světlovského panství Serenyiové (Ferenc, potom Gabriel), kteří byli evangelíci a nad Jednotou bratrskou drželi ochrannou ruku. Prosluli náboženskou snášenlivostí a mírností k poddaným. Pravděpodobně chránili i Jana Ámose Komenského. Z rodu Serenyiů převzala Komňa část svého znaku (koně).
V roce 1904 byl v Komni založen Spolek pro uctění památky Jana Ámose Komenského, jehož stanovy jsou zde vystaveny. Brzy však zanikl a byl obnoven v roce 1992.
Dále je v horní místnosti několik fotografií z oslav 400. výročí, kdy Komňu navštívil i pan prezident, a také poslední přímý potomek Jana Ámose.
P o d k r o v í
V půdním prostoru je depozitář, kde jsou uloženy věci, které kdysi patřili k potřebám místních lidí. Tyto věci byly darovány.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Výlet
AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 11.07.2004 v 20:32 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule